JSER Policies
JSER Online
JSER Data
	Frequency: quarterly
	ISSN: 1409-6099 (Print)
	ISSN: 1857-663X (Online)
Authors Info
- Read: 32629
 
| 
				 
					ПРЕВАЛЕНЦИЈА НА ГРИЗЕЊЕТО НОКТИ КАЈ ПРЕДУЧИЛИШНИТЕ ДЕЦА ВО БИТОЛА 
					  | 
			
				 
					  | 
			
				 
					PREVALENCE OF NAIL BITING  
					AMONG PRESCHOOL CHILDREN IN BITOLA  | 
		||
| 
				 
					Домника РАЈЧАНОВСКА,1  
					Бети ИВАНОВСКА ЗАФИРОВА,2 
					 
					1ЈЗУЗдравствен дом, Битола, Р. Македонија, 
					2Медицински факултет Скопје, Епидемиологија и биостатистика со медицинска информатика  | 
			
				 
					  | 
			
				 
					Domnika. RAJCHANOVSKA,1  
					Beti IVANOVSKA ZAFIROVA,2 
					 
					1PHI Health Centre, Bitola, R. Macedonia 
					2Medical Faculty of Skopje,  
					Epidemiology and Biostatistics with  
					Medical Informatics  | 
		||
| 
				 
					 
					Примено: 28.09.2010 
					Прифатено: 06.12.2010 
					UDK: 159.943.7-053.4 (497.774)  | 
			
				 
					  | 
			
				 
					 
					Received: 28.09.2010 
					Accepted: 06.12.2010 
					Original Article  | 
		||
| 
				 
					 
 
					Резиме  | 
			
				 
					  | 
			
				 
					 
 Abstract 
					  | 
		||
| 
				 
 
					  | 
			
				 
					  | 
			
				 
					  | 
		||
| 
				 
					Гризењето нокти може да има значајна улога во развојот на некои аномалии и штетни последици врз орално-фацијалниот систем.  
					Цел: Целта на студијата беше да се утврди преваленцијата на гризењето нокти кај предучилишните деца во Битола.  
					Методи: Во опсервациона, пресечна, (cross-sectional) студија беа опфатени 890 деца, кои дошле на систематски прегледи во периодот од јануари до декември 2009 година. Беа применети следните методи: психолошко тестирање (тестот по Чутуриќ), педијатриски преглед, интервју со родителите и прашалникот: Child Behavior Checklist-Achenbach, 1981.  
					Резултати: Истражувањето опфати 890 деца, од кои 401 на тригодишна, 489 на петгодишна возраст, 51,6% машки и 48,4% женски. Преваленцата на гризењето нокти беше 22,02%. Статистичката анализа покажа дека оваа навика не се јавува значајно почесто (p>0.05) кај децата на 5 годишна возраст и кај машките. Тестираната разлика во фреквенцијата на гризењето на ноктите кај децата од градовите и селата не беше статистички значајна (p>0.05). Децата кои немаат своја соба статистички несигнификантно почесто ја манифестираат оваа навика (p>0.05). 
					Тестираните разлики во зависност од бројот на членови и деца во семејството, беа статистички значајни (p<0.05), но во однос на редот на раѓање на детето беа статистички незначајни (p>0.05). Децата чии родители имаат висок степен на образование значајно помалку гризат нокти, p<0.01. Поголема е застапеноста на оваа навика кај испитаниците во семејства кои имаат просечни материјални приходи, p=0.004.  
					Заклучок: Заради влијанието врз денталниот развој педијатрите и детските стоматолози треба заеднички да работат на превенција, рана дијагноза и третман на оваа навика. 
					   | 
			
				 
					  | 
			
				 
					Nail biting may have a significant role in the development of some anomalies and harmful effects upon the oral-facial system.  
					Objective: The objective of the study was to determine the prevalence of nail biting among preschool children in  
					Methods: Through an observational, intersection (cross-sectional) study, 890 children who came to medical checkups during the period from January to December 2009 were included. The following methods were  applied: psychological testing (Test of Chuturikj), pediatric examination, interview with parents and the questionnaire: Child Behaviour Checklist-Achenbach, 1981.  
					Results: The study included 890 children, 401 of which were at the age of three, 489 were at the age of five, 51.6% of them were males and 48.4% females. The level of prevalence of nail biting was 22.02%. The statistical analysis showed that the habit is more insignificant (p>0.05) in children at  the age of 5 and among  the male gender. The tested difference in the frequency of nail biting among children from the cities or villages was not statistically significant (p>0.05).  Children who do not have their own room more often manifest this habit statistically insignificantly (p>0.05). 
					Depending on the number of members and children  in  the  family,  the  tested  differences were statistically significant (p<0.05). However, in terms of the order of the child’s birth they were statistically insignificant (p>0.05). Children whose parents have a high education level significantly less bite their nails (p<0.01). Increased presence of this habit is found among respondents in families with average incomes, with p=0.004.    
					Conclusion: Dentists and pediatricians should work together on prevention, early diagnosis and treatment of this habit, in order to achieve an impact over dental development.  | 
		||
| 
				 
					  | 
			||||
| 
				 Citation:Rajchanovska D, Zafirova B. Prevalence of Nail Bitingamong Preschool Children in Bitola. J Spec Educ Rehab 2011; 12(1-2):41-55. doi: 10.2478/v10215-011-0005-7  | 
			||||
| 
				 
  | 
			||||
| 
				 
					Клучни зборови: гризење нокти, предучилишна возраст, услови на живеење, социоекономски услови, превенција.  | 
			
				 
					  | 
			
				 
					Key words: nail biting, pre-school age, living conditions, socio-economical conditions,   prevention. 
					  | 
		||
| 
				 
					 
					Адреса за контакт: 
					Рајчановска ДОМНИКА 
					Климент Охридски 25/9 
					7000 Битола  | 
			
				 
					  | 
			
				 
					 
					Corresponding Author: 
					Rajchanovska DOMNIKA 
					Kliment Ohridski 25/9 
					7000 Bitola 
					  | 
		||
Share Us
Journal metrics
- 
			
 SNIP 0.059 - 
			
 IPP 0.07 - 
			
 SJR 0.13 - 
			
 h5-index 7 - 
			
Google-based impact factor: 0.68 
Related Articles
10 Most Read Articles
- PARENTAL ACCEPTANCE / REJECTION AND EMOTIONAL INTELLIGENCE AMONG ADOLESCENTS WITH AND WITHOUT DELINQUENT BEHAVIOR
 - RELATIONSHIP BETWEEN LIFE BUILDING SKILLS AND SOCIAL ADJUSTMENT OF STUDENTS WITH HEARING IMPAIRMENT: IMPLICATIONS FOR COUNSELING
 - EXPERIENCES FROM THE EDUCATIONAL SYSTEM – NARRATIVES OF PARENTS WITH CHILDREN WITH DISABILITIES IN CROATIA
 - INOVATIONS IN THERAPY OF AUTISM
 - AUTISM AND TUBEROUS SCLEROSIS
 - THE DURATION AND PHASES OF QUALITATIVE RESEARCH
 - REHABILITATION OF PERSONS WITH CEREBRAL PALSY
 - DISORDERED ATTENTION AS NEUROPSYCHOLOGICAL COGNITIVE DISFUNCTION
 - HYPERACTIVE CHILD`S DISTURBED ATTENTION AS THE MOST COMMON CAUSE FOR LIGHT FORMS OF MENTAL DEFICIENCY
 - DIAGNOSTIC AND TREATMENT OPTIONS IN AUTISTIC SPECTRUM DISORDERS – AN OVERVIEW
 
    













